Dobré filozofické ráno

3. srpna 2010 v 13:28 | Bliss |  Noise in my head
Já jsem se probudila asi před hodinou, tak se nedivte.

Devadesát procent lidí, kteří kolem mě projdou, mi přijde tak strašně přízemních. Jen se podívejte na všechny ty muže o víkendech tancujících na diskotékách a shánějících nějakou tu "roštěnku". A na všechny ty slečny ukrývající se pod nánosy make-upu a těšících se oblibě těchto mužů. Je tohle opravdu smysl života? A proč se v mém okolí nachází jen tak málo lidí, s kterými můžu - ať už s alkoholem nebo bez něj - rozvíjet teorie o životě a smrti, o vzdělání, o mimozemšťanech, o politice nebo o filmech.
Včera večer jsme seděli se Š., Bárou a Dejvem na lavičce na palouku, popíjeli jsme houbu a taky rum s colou. Byl to hlavně Dejv, kdo mluvil, ale to vůbec nevadilo. Jeho hlas byl příjemný a smysl toho, co říkal, mi masíroval uši a koneckonců i moji mysl. Tu hlavně. Po cestě na tu louku nám vyprávěl o filmu Sním či bdím?, na který se díval, když byl zhulen. Díky té trávě přišel na hodně věcí (on hodně nad vším přemýšlí, když se zkouří), ale stejně říkal, že se na ten film bude muset podívat asi ještě třikrát, aby ho úplně pochopil. V tom filmu jde hlavně o filozofii. Ne každý ten film pochopí a samozřejmě ne každý ho pochopí hned napoprvé. Někdo ten snímek považuje za příliš intelektuální brak, ale mě z Dejvova vyprávění zaujal, a když jsem si o něm dnes přečetla na CSFD, zatoužila jsem po jeho zhlédnutí.
Na lavičce jsme tedy seděly my tři holky a Dejv seděl před námi na své červené mikině, která ale díky tmě pomalu nás zahalující už moc červeně nevypadala. Smrákalo se a díky tomu jeho slova byla ještě víc vzrušující než za bílého dne. Hodně jsme si povídali o vzdělání v České republice. Říká se, že děti hloupnou, ale je to spíš kvůli tomu, že teď každý chlastá a hulí (a na to jsme se napili coly s rumem). Hodně lidí si prostě radši ubalí špeka, než aby si šli zasportovat nebo zahrát na kytaru. Ubalit si brko a ztratit se v jeho kouzlu je prostě pro všechny jednodušší. Je hulení a hulení. Někteří lidi malují, hrají na hudební nástroje, fotí, píší...a k tomu kouří občas trávu. Je to spíš proto, aby se dostali do správné nálady a aby POCHOPILI to svoje umění. Jsou ale lidé, kteří chodí každý den chlastat a hulit a dávat si do nosánku, jak tomu říká Markétka, když si někdo šňupne. To je jejich každodenní zábava a nic jiného je už nevzrušuje. Takhle je to ale špatně. Proč to někteří tak strašně rychle vzdávají? Proč se radši ufetují k smrti, než aby kupříkladu napsali knihu o svém životě? Protože jsou moc pohodlní a tahle varianta prostě není moc náročná?
Stejně je zvláštní, jak je každý člověk jiný. Někdy jenom tak sedím v autobuse, když jedu do školy nebo ze školy, dívám se po těch lidech, co se mnou jedou, a říkám si: Co asi za život má tenhle starý pán? Co za neštěstí musel přetrpět a co mu naopak udělalo radost? Má zrovna v tuhle chvíli nějakou starost? Trápí ho nějaká nemoc? Je se svým život spokojen? a tak podobně. Často si třeba říkám, že jsem divná. Ale takovým tím dobrým, hezkým způsobem. Konkrétně fůra mých spolužáků mi přijde strašně všední a přízemní. Zajímají je jen ty obyčejné věci a moc nepřemýšlejí. Já jim musím připadat hodně zvláštní. Píšu povídky, občas mluvím spisovně, poslouchám tu DIVNOU hudbu a když se nudím, kreslím si po rukou. Jo, a taky hraju na baskytaru. Někteří by mě možná ukamenovali, ale mně to nevadí. Mám ráda svoji osobu a jsem šťastná, že se nespokojím s obyčejnými věcmi, že mám velkou fantazii a hodně nad vším přemýšlím. Můj třídní třeba jednou o nějakou třídnickou hodinu (to mi zrovna ujel autobus, takže jsem tam nebyla) o mně prohlásil, že jsem úplně mimo. Když mi to Markétka říkala, cítila jsem se polichocena.
Dejv je dost zvláštní člověk a myslím, že to jednou někam dotáhne. V září pojede do Skotska a bude tam studovat psychologii. Přijede na Vánoce a Velikonoce a také na příští letní prázdniny, ale stejně se mi po něm bude hodně stýskat. Včera nás tři pozval, ať za ním někdy přijedeme, a já bych se za ním někdy fakt ráda vypravila. Doufám, že to vyjde.

Mohla bych toho napsat ještě strašně moc, protože mě včerejší večer strašně obohatil. Najednou jsem dostala chuť se vším tak jakoby bojovat. Čert to vem, že studuji obchodku, která mě tak šíleně nebaví. Je to jenom na mně, jestli udělám maturitu nebo ne. A když ji udělám, mám přeci vrátka dál otevřená. Proč bych se nemohla dostat na žurnalistku a dělat konečně něco, co by mě opravdu bavilo, hm? Naděje umírá poslední.

Včerejší večer jsme nakonec zakončili v čajovně, kde se díky tomu rumu Dejvovi udělalo špatně, a tak ho Bára doprovodila domů. Já tam zůstala s vodnicí, krabičkou modrých elemek a mobilem na stole. A taky s Ondrou, klukem s dredy asi do půli zad. Než přišla Bára, povídali jsme si podobně jako s Dejvem na tom palouku. Ondra vypadal rozumně.

Mám chuť napsat nějakou filo povídku.

Venku je šedá obloha a listy stromu rostoucí mi před oknem jsou mokré od deště. Větve se ohýbají v mírném větru, pohupují se, kolíbají se... A já poslouchám Interpol a libuji si v dnešním dni.
A ještě jsem si nečisitla zuby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Morfínová Morfínová | Web | 3. srpna 2010 v 14:49 | Reagovat

Doufám, že o mně taky učitelé prohlašují že jsem mimo nebo divná. O nic jiného jsem se nikdy v životě ani nesnažila.

A o tom, jak je pokažený český školství vedeme debaty dost často, ale vlastně jsme se nikdy nedohrabali k nějakému závěru. Nevěřím, že by to bylo jenom zkažeností žáků. Za to stejně může především výchova a společnost, takže dohromady současná divná doba.

Achjo, uvědomuju si, že by mě ta filosofie a psychologie fakt bavila, jenom škoda, že taková vysoká nemá v dnešní době vůbec perspektivu :/

2 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 3. srpna 2010 v 15:37 | Reagovat

Většině lidi taky připadám mimo a divná. Bohužel já si nepřipadám mimo a divná zajímavým a lichotivým způsobem. Jsem pro ně divná jenom proto, že nemaj potřebu mě poznat a jsem jenom ,,ta holka, co má ráda hokej a... hm... to je vlastně jedno".

závidím Dejvovi, že jede do Skotska a ještě k tomu studovat psychologii. Moc mě tenhle předmět zaujal. Škoda, že příští rok je na řadě nudná politologie. :/

3 Lili Lili | Web | 3. srpna 2010 v 18:07 | Reagovat

Škoda, že nejsem ve tvém okolí, protože tyhle teorie rozvíjím moc ráda :)
Pozoruju lidi úplně stejně, akorát já vždycky hádám jakou náladu mají z jejich výrazu a co je asi tak zrovna trápí...
Myslím, že dokážeš cokoliv budeš chtít. Cokoliv.

4 imm imm | 3. srpna 2010 v 18:12 | Reagovat

Taky jsem ve škole považovaná za "podivína" a můj učitel mi jednou řekl, že jsem na tuhle školu moc velkej bohém.
A jsem ráda, že si můžu přečíst tvoje články a říct si, že občas se přeci jen najdou lidi, kteří používají hlavu, přemýšlejí, tvoří..prostě žijí do hloubky :).

5 Pecka Pecka | 4. srpna 2010 v 0:27 | Reagovat

v tom začátku s těma lidma máš totální pravdu naprosto s tebou souhlasím

taky často jdu a přemejšlím kolik lidí má vůbec přístup k nečemu nepovrchnímu

6 phoenix phoenix | Web | 4. srpna 2010 v 9:23 | Reagovat

Myslim ze většina lidi se chová přízemně jen protoze si nepřiznávají vlastní hloubku, bojí se jí... Být přízemní je tak jednodušší! A s těma drogama je to podobné... Útěk od toho důležitého, od věcí, které je potřeba resit...
Zůstaň jaká jsi, výborně divná :) dokážeš vsechno, pro co se rozhodnes :)

7 nejmka nejmka | Web | 4. srpna 2010 v 15:23 | Reagovat

to je hrozně moc filosofické. četla jsem to v noci a už jsem zapoměla o čem to bylo. ale vim, že mě to zaujalo!

8 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 6. dubna 2011 v 3:44 | Reagovat

SUPER COOL HUSTE :D

9 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 4. července 2011 v 4:26 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama