There goes my hero

17. září 2010 v 22:54 | Bliss |  Noise in my head
Ty bláho, tak vám tady sedím ve tmě (světlem jest ozařován jen můj obličej díky monitoru) v osamělém pokoji a poslouchám Subways a najednou se ozvou takové podivné zvuky, jako když NĚCO sedí uvnitř mé skříňky a tlačí do dveří. "Íííí," povídá mi tak skříňka a já se divím, že mi nepřeběhne mráz po zádech. Ty zvuky se s nepravidelnou frekvencí opakují a já zatím ještě nejsem vyděšená, i když bych se možná měla bát. Tohle přeci není normální, co myslíte?

Mé nohy těsně obepínají šedé kalhoty; hřejou mé tělo. V kuchyni si luhuji višňový čaj, ten snad zahřeje moji duši. Před chvílí jsem se vrátila z první lekce tanečních, na které jsem se byla podívat se Š. Myslela jsem si, že se pěkně vysměju těm maličkým a mlaďoučkým lidem, jelikož první hodina, kdy skoro nikdo neumí tancovat - až na osoby, jež do tanečních chodí druhým, třetím nebo kdovíkolikátým rokem -, je nejvtipnější. Tak to byl omyl. Ne že bych se nudila, ale tři hodiny koukat na tancující lidi nebyla zas kdovíjaká zábava. Nalilo se mi čistého vína. Červeného.

(Teď, když jsem si šla pro ten již vyluhovaný višňový čaj, jsem si všimla, že ta dvířka od skříňky nejsou tak úplně zavřená, nýbrž jim k dovření brání černý pásek. Posunula jsem ho do hloubi skříně a zavřela, tak uvidíme...)

Maminka říká, abych si nechala zahrát na maturáku píseň Shake Shake od Subways, jelikož se jí líbí. Mně se líbí také, ale kromě toho mám velice ráda dalších asi padesát písní, tak co mám sakra vybrat? Momentálně přemýšlím nad Monkey Wrench od Foo Fighters, ale dost možná to ještě změním. To tak bývá.

Š. mi dnes nevěřila, že už nemyslím na Kubu. Já vím, je tomu zatěžko uvěřit, protože myslím, že jsem do něj FAKT BYLA zamilovaná, a zřejmě to na mně bylo znát. Ale povím vám, že ten kluk je mi vážně už fučák. Dokud si v hlavě neurovná, co chce, je pro mě passé. Tak. Jsem silná, emancipovaná žena a tak vůbec.

Nalila jsem si čistého čaje a napila se.

Včera jsem vzala Žaka (Jacquese? Préverta?) na vodítko a šli jsme se vyvenčit za NS. Prošli jsme kolem rybníka, kde jsem se chtěla na chvíli zastavit a kochat se mírnými vlnkami, které tvořil vítr, jenže na břehu seděli dva rybáři a já je nechtěla rušit. Tak jsme šli dál; lesem. Nosem jsem se zhluboka nadechovala, celé mé tělo najednou prostoupila vůně, která se linula ze všech stromů kolem nás. S malými přestávkami, kdy si Jacques potřeboval cosi očmuchat, jsme pokračovali dál. Vyšli jsme z lesa a ocitli se na jakési mýtince. Tam jsme na chvíli zastavili a já se rozhlédla po okolní přírodě. Přede mnou se rozprostírala travnatá plocha, několik stromů na mě mávalo svými větvemi a vůbec, celé to působilo tak nějak idylicky. Jen jsem si říkala, že by bylo úžasné, kdyby jako mávnutím nějakého kouzelného proutku zmizely všechny sloupy s elektrickým vedením, které se tam žel bohu také nacházely, a pár domů v dálce. Tyhle věci ten dojem trochu kazily.
Z keře jsem utrhla tři plody šípku a zastrčila jsem je do kapsy své černé bundy. Rozzářilo mě to a Jacques se smál a vrtěl ohonem.
Udělali jsme si krásnou procházku, slunce nás příjemně hřálo a přicházející podzim nás dokonale okouzlil.
Řeknu vám, že za okny může podzim působit opravdu depresivně, ale když jste venku a všechny ty krásy tohoto období vidíte na vlastní oči, nějak vás to rozněžní. Dostane vás to do té správné nálady nebo tak něco.

Včera se v R. v Albertu (ano, v tom obchodě) stal mord. Můj spolužák byl u toho a dnes z toho byl docela špatný. Nedivím se mu. R. je vůbec takové celkem nebezpečné město. Povídali jsme si o tom dnes ve škole o přestávku a holky tam z fleku začaly vyjmenovávat dalších asi pět vražd, které se tam za posledních pár let udály. Ještě že tam nebydlím. Nemám to tam ráda a tohle tomu moc nepřidalo.

Lidská komedie od Williama Saroyana mne uchvátila. Takže nejen Tracyho tygr, ale už i toto. Myslím, že si od tohoto autora půjčím ještě další knihy...

Jdu se zamotat do pavučin snění.

That daydreams are so beautiful in the night, aren´t they?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 17. září 2010 v 23:10 | Reagovat

No to je hezký, chodit se smát lidem do tanečních, to jsi mě tedy nepotěšila!
Ale jak jsi popisovala tu procházku... mě tak mrzí, že nikde poblíž není příroda, kam bych mohla se psem.
A takový místo, kde není ani eletrický vedení je naprosto úžasná věc.. měla jsem to skvělé štěstí, že jsem tam byla na táboře. Tam fakt kromě toho tábořiště nebylo nic, co by vytvořil člověk.
Fuj, mord!

2 Lili Lili | 18. září 2010 v 0:07 | Reagovat

S těma smrťákama se teď nějak roztrh pytel. Otce mého bývalého spolužáka nedávno srazilo auto, když jel na kole. Brr!
Někdy si říkám, že já nemít psa, tak mě ven nic nevytáhne. A přitom když jsem v lese, tak si po každé říkám, proč tam nechodím častěji.

3 pavel pavel | Web | 18. září 2010 v 0:09 | Reagovat

Lidská komedie je krásná a milá, taková člověčí... četl jsem ji když mi bylo jako je tobě teď... proč ten čas tak utíká...
ten rybník mi snad už ukážeš ne? :D

4 phoenix phoenix | Web | 18. září 2010 v 12:56 | Reagovat

Nad podzim není! Krásná doba tohle... Mám vlastne rád i to sychravo :-)
Hmm, třeba máš doma poltergeista!

5 Eleanor Eleanor | Web | 18. září 2010 v 16:50 | Reagovat

Hmm, pavučina snů...
Lidská komedie. Nenapsal to taky Balzac? Zdá se mi že jo.
Sakra, jak jsi to dokázala? Já si K. nevyženu z hlavy asi nikdy. Achjo.
Ta tvá záležitost se skříní mi připoměla jednu povídku od Kinga. Jmenovalo se to Pařát, nebo Kostlivec. Něco na ten způsob, už si nejsem jistá.

6 andulinka andulinka | Web | 18. září 2010 v 17:07 | Reagovat

popiš mord D: hrozně mě to zajímá. já vim, že jsem morbidní. william saroyan je fajn. myslím, že jsem od něj něco četla. a nedočetla. protože to po mně chtěla knihovna zpátky.

7 imm imm | 18. září 2010 v 20:02 | Reagovat

Podzimní procházky se psem jsou krásný :).

8 Schwarzie Schwarzie | Web | 18. září 2010 v 20:04 | Reagovat

po tom týdnu v Itálii jsem dneska cestou domů zjistila, že už žloutnou listy některých stromů a tak mám z toho radost... až bude zima, až budu mít černej kabát a budu poslouchat Led Zeppelin.
ty se máš, že máš pejska...
u nás ve městě se stala jedna vražda asi loni kolem Vánoc, nepletu-li se... nebyl to hezkej případ. ačkoli - o jaké vraždě lze mluvit jako o hezkém případu...
Tracyho tygra si zřejmě budu muset přečíst. - ne, špatně, chci si ho přečíst...
já tě tak ráda čtu, Andy:)

9 Gee Gee | Web | 19. září 2010 v 18:45 | Reagovat

máš můj bezmezný obdiv, že jsi se ke skříňce, ve které se klidně mohla ukrývat lidožravá příšera, vůbec přiblížila...

10 Morfínová Morfínová | 19. září 2010 v 21:36 | Reagovat

Nechtěla bych mít mluvící skříňku v pokoji protože by to znamenalo, že jedna z nás by musela pryč a asi bych to byla já protože bych se jí nedotkla.

Možná se taky půjdu někdy podívat na taneční, abych viděla a co 'úžasného' jsem přišla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama