Zmrzlými prsty se špatně píše a hraje na basu

23. října 2010 v 17:34 | Bliss |  Noise in my head
Podzim se právě správně nadechl.
Jsem šťastně nešťastná a lidem dělám psychologa. Všichni mají nějaké milostné problémy a já je utěšuji, ale zároveň si říkám, jestli by se někdo staral stejně i o moje potřeby. Pak tu myšlenku vyženu z hlavy, protože já si všechno v sobě nechávám a takhle mne to baví. Vlastně bych vůbec nechtěla, aby mě někdo duševně pitval.

Lehce mě bolí v krku, tak jím ten bílý, pálivý Tic-Tac a pomalu se na něm stávám závislá. Večer si lehnu do postele a zase si pustím Cure, budu upíjet zelený čaj a jíst wasabi a jen se tak rozhlížet po pokoji a přemýšlet nad povídkou, načež stejně zase usnu a z příběhu nic nebude. Měla jsem námět, ale nejsem si jistá, jestli ho mám ztvárnit. Za prvé, nevím vlastně ani pořádně jak, za druhé, bojím se, že to budou jen plytké dialogy. To je o ničem. Možná bych měla dopsat píseň (už asi rok mám jen refrén a sloky se mi nějak nechtějí vymýšlet) nebo se radši naučit na češtinu a IT a ekonomiku a němčinu. Jupí, pondělí bude velká legrace.

Občas se mi v hlavě vynoří vzpomínka, o které jsem myslela, že už je dávno zapomenutá, a vždy jsem z ní pak celá nesvá. Stárnu a uvědomuji si to. Přijde mi, že všechno utíká strašně rychle. Za chvíli budeme mít maturitní ples a jediné, co zatím máme zařízené, je téma maturáku, šerpy a skleničky. Jsem zvědavá, jak to všechno stihneme. Tedy jsem zvědavá i na sebe, jak se stihnu naučit všechny ty věci na maturitu, ale zatím mne to až tak netrápí. A vůbec! Na to, že je skoro říjen pryč se cítím nějak bezstarostná.

Lidé by se měli objímat na potkání. Teď na podzim a v zimě obzvlášť. Má kolena aspoň teď objímá Mourinka, společně se zahříváme.

Nepřijde vám divné, když na prádelních šňůrách u bytovek visí cizí prádlo a vy se díváte na všechny ty kalhotky a podprsenky? Dnes jsem nad tím trochu přemýšlela, protože se mi takový zážitek přihodil. V tomhle je život takovej nějakej divně směšnej a nedomyšlenej. Ale vlastně kdy není?

Všimli jste si, že se lidem lehce hýbou špičky nosů, když mluví?

Lovesong od Cure je božský. Chci, aby mi ho někdo zazpíval. Ihned!

(Tenhle článek asi jen na 10% zaznamenal všechny mé myšlenky a pocity; už asi neumím psát.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 23. října 2010 v 18:13 | Reagovat

My teda věšíme naše spodní prádlo do sušárny, kde ho nikdo nevidí. :D
Taky furt někomu dělám psychologa. A je poněkud komické, že kámoška, které ho dělám nejvíc, mě s mýma problémama dycky pošle někam a vysměje se mi. A já si to nechám líbit. Holt jsem asi slaboch v tomhle. :/

Trik na silné a slabé kyseliny?
Silné jsou všechny ty se čtverkou a o dvou prvích (HCl, HBr). A slabé jsou všechny s trojkou. Pokud bys chtěla podobně jako Stín poznamenat, že H2S má taky jen dva prvky a je slabá, odpovím, že vodík je tam dvakrát a tak jsou tam tři prvky.  
Myslím ses radši neměla ptát. :D :D

2 pavel pavel | Web | 23. října 2010 v 18:23 | Reagovat

taky mne už několik dní škrábe v krku a krmím se tictacem, i milostný problém mám, ale komu se svěřit, své ženě? :D

3 Lennie Heroin Lennie Heroin | E-mail | Web | 23. října 2010 v 18:51 | Reagovat

co když ti zazpívám Boys dont cry nebo lullaby? :D

4 Lili Lili | 24. října 2010 v 10:46 | Reagovat

My prádlo věsíme zásadně na balkoně a navíc je pěkný! :D
Já jsem jako utěšovatelka naprosto nepoužitelná. Tedy zatím. Ale počítám, že za pár dní se dostanu do toho apatického světa, ve kterém budu řešit problémy všech ostatních a dělat, že jsem v pořádku...

5 phoenix phoenix | Web | 24. října 2010 v 11:04 | Reagovat

Někdo by se určitě staral,ale vždycky to musí zacit tim,že za někým půjdeš a budeš mluvit o tom,co tě trápí

6 Eleanor Eleanor | Web | 24. října 2010 v 16:16 | Reagovat

Poslední dobou mám silnější potřebu, zajít za psychologem. Nebo ještě lépe, rovnou k psychiatrovi. Takhle na podzim se problémy stávají mnohem markantnější.
A ten tic-tac pomáhá? Asi to taky vyzkouším.
Lidi by se měli objímat na potkání. Přesně!

7 Bliss Bliss | 24. října 2010 v 17:05 | Reagovat

[1]: Máš pravdu, neměla jsem se radši ptát, ale děkuju za ochotu:D

[2]: To by byla vtipná ironie :)

[3]: To by byla docela fajn náhražka :)

[4]: Oh, taky se občas do takového světa dostávám...

[5]: Máš naprostou pravdu a odhalil jsi mě! Já totiž nechci přidělávat lidem starosti mými problémy :)

[6]: Inu, většinou mi pomáhá, i když je fakt, že jsem se dneska probudila a nabyla jsem dojmu, že se to ještě zhoršilo:D

8 Morfínová Morfínová | 24. října 2010 v 17:56 | Reagovat

Taky dělám lidem psychologa a občas si říkám, jestli ty lidi vůbec registrujou, že já bych třeba taky s něčím chtěla pomoc. Na druhou stranu moc často neříkám, co cítím a asi je to i lepší.

Vždycky když procházím kolem cizího pověšeného prádla si říkám, jak ponižující to pro majitele musí být to tam takhle vystavovat.

9 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 24. října 2010 v 21:28 | Reagovat

[8]: Ale zas, kdyby to pro ně bylo opravdu tolik ponižující, našli by si jiný způsob, jak to usušit. Třeba by před to spodní prádlo pověsili aspoň ručníky, aby to nebylo tolik vidět.
Možná jsou tihle lidi svým nenásilným způsobem exhibicionisti, co my vlastně víme. :D

10 J. J. | Web | 25. října 2010 v 21:01 | Reagovat

Svět je strašně nedomyšlenej, to máš pravdu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama