Don´t wanna be your monkey wrench

7. prosince 2010 v 20:21 | Bliss |  Noise in my head
Hm, hm, proč nenapsat, že jo?
Někdy bych si měla najít trochu času v mém zoufale prázdném, nudném a nicnedělajícím životě a napsat povídku. Potřebuju to jako sůl. Řekla bych, že vy taky. Želbohu ještě nemám udělaný souvislý příklad na účetnictví (mám takový pocit, že se to odevzdává ve čtvrtek, jak to mám jako stihnout, he?!), ani podnikatelský záměr, což bude taky dobrá prča. Na PZ mám ale ještě dva týdny, a tak vesele odkládám a loupu mandarinky. Tak snad o vánoční prázdniny se probudím.

Naše NOVÁ část budovy školy je zatopena. Střecha neunesla nápor sněhu nebo co, zkrátka nám roztávající sníh pěkně pokropil ty lepší schody, a tak musíme chodit po těch ošklivějších, který jsou na pěkně nevýhodný pozici a tak vůbec. Zítra mám referát na Godota, docela se těším. Já jsem divnej introvert, co v sobě rád probouzí extroverta. Nebo taky lva.

Pro inspiraci bych si zase někdy měla přečíst Tracyho tygra.
NEMÁM ŽÁDNEJ DÁREK NA VÁNOCE! Pořád všechno odkládám, stejně tak i TUTO záležitost a kdykoliv přede mnou někdo vysloví slova jako "Vánoce" nebo "dárek" nebo "už máš..." nebo "peníze", ježí se mi chloupky v obočí. Já jsem takovej Estragon nebo Vladimír z toho Godota. Pořád na něco čekám a zároveň nic nedělám, protože se mi příčí vůbec se nějak nadechnout, pohnout se, natož něco skutečně velkýho vykonat. Jednou asi zahynu nějakou podivnou smrtí a vůbec si toho nevšimnu. Ne, vážně. Tohle je moje záhuba. Kdybych nebyla tak proklatě líná, už dávno bych měla vyrobený souvislý příklad na to posraný účetnictví, už dávno bych měla milon devět set tisíc povídek, už dávno bych měla po střední škole a vedla docela šťastnej, snad úspěšnej život. Všechno tkví ve vás. Pokud se dostatečně nesnažíte, je to vlastně jen vaše věc, vaše zkáza. Vy si tím ničíte život. Vy jste zkaženej zub v dásni společnosti.

(Vrau, mimochodem Wind Up od Foo Fighters je pěkně nakopávací píseň.)

Vlastně ani nemám čas jíst, ale momentálně hlad necítím, tak co. Ale víte, o čem tu mluvím? Já nevím, jestli jste někdy zažili ten pocit, kdy jen ležíte na posteli a jste líní jen pohnout prstem, natož natáhnout ruku před sebe, či snad vstát z postele. Přemýšlíte nad tím, že si zahrajete na basu, což je vaše oblíbená činnost, ale jen při pomyšlení, že musíte baskytaru vyndat z pouzdra, se vám převrací žaludek, a tak jen radši ležíte dál se zavřenýma očima a sníte...tedy, sníte? Někdy je totiž i sen obrovská námaha. Víte, někdy jsem líná pustit si i nějakou píseň. A tak jen sedím v křesle (pokud se tedy vyhrabu z té postele), dívám se ven z okna a sleduju mraky protínající oblohu a slunce, sleduju ptáky na větvích a v sobě cítím naprostou zoufalost z toho věčeného čekání. Godot mnou asi úplně prostoupil. Jak sakra někdo mohl napsat něco tak dobrýho jako Čekání na Godota? Proč zrovna Samuel Beckett? Proč ne já?! Možná trochu troufalé tvrzení, ale kde bychom dnes byli bez troufalosti, hm?

Najednou mi prsty mačkají tlačítka klávesnice samy. Skoro u toho ani nestačím přemýšlet, prostě píšu. Takhle nějak by to mělo bejt. Pryč s letargií! Pryč s apatií! Pryč s věčnou nespokojeností se životem, dělejme něco! Ha...

Dnes je to týden, co se se mnou Š. nebaví. Na začátku ledna - kdy snad už bude klidnější - jí chci napsat a požádat o setkání v čajovně, kde bychom si to všechno vyříkaly. J. mi totiž včera tak nějak naznačila (jestli jsem to správně pochopila, haha), že by o něco takového Š. stála. Že prý mi odpustí, ale nepůjde to tak snadno. To chápu.
S Š. se tedy zatím vůbec nebavíme, takový prostředník mezi námi je právě J. a já jsem z toho už pěkně otrávená. Skoro to vypadá, že mě chce sežrat J., a ne Š.
No, ono se to ještě nějak vyvrbí... Vždycky se to všechno nějak vyvrbilo. Ještě nikdy se nestalo, že by se nic nevyvrbilo.

Jsem značně rozpolcená! Mám pocit, že jsem děsně zaměstnaná, a zároveň, že nic nedělám.

Už aby byl červen!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 barfly77 barfly77 | Web | 7. prosince 2010 v 22:14 | Reagovat

"Jak sakra někdo mohl napsat něco tak dobrýho jako ...? A proč ne já?!"

Jo jo... Nespočítala bych, kolikrát jsem si tohle řekla!

2 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 8. prosince 2010 v 15:12 | Reagovat

Taky furt něco odkládám. Ale dárky na vánoce nemám z části proto, že vánoce nesnáším, a z části protože ně prostě nenapadlo, co komu koupit.

3 Morfínová Morfínová | Web | 8. prosince 2010 v 15:52 | Reagovat

Myslím, že lenost nějak souvisí s maturitním ročníkem protože to pozoruju u všech kamarádek a především teda u sebe. Ležet v posteli a nic nedělat je teď moje nejoblíbenější činnost.

4 Pecka Pecka | 8. prosince 2010 v 17:14 | Reagovat

Wind Up je super

5 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 8. prosince 2010 v 17:48 | Reagovat

No to už mě taky párkrát napadlo a dobře víš, že už to dvakrát i bylo v plánu, nýbrž on následně celý týden nepřišel do školy a má odvaha prchla v dál.
A teďka... já už ani nevím, co k němu cítím, a říkat to, jenom abychom se někam pohli mi nepřipadá v pořádku, pokud by se třeba nakonec ukázalo, že to vůbec není pravda.

6 pavel pavel | Web | 9. prosince 2010 v 1:42 | Reagovat

tak to jsme dva, jako bych tu četl o sobě... to víš že ti nakonec odpustí, žádnej kluk za přátelství mezi holkama nestojí :D

7 Satanica Satanica | 9. prosince 2010 v 17:24 | Reagovat

Odpouštění! mluvit o odpouštění mi v tomto případě připadá jako hloupost.
ale mně připadá jako hloupost zaokrouhleně příliš věcí.

8 Eleanor Eleanor | Web | 10. prosince 2010 v 16:09 | Reagovat

Úplně mi to mluví z duše!
Jsem taky hrozně líná. Například včera, když jsem měla hromadu práce. Sedla jsem si na postel a říkám si: "Co dřív?" A tak tam sedím, přemýšlím, co mám dělat dřív a ubíhají drahocenné minuty. A tak je to skoro se vším.
Jo, Godot. Geniální. :)

9 J. J. | Web | 11. prosince 2010 v 22:12 | Reagovat

Ty stavy, že se nic nechce, znám moc dobře. Možná "prnicneděláme" celej život..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama