Noise in my mind

14. května 2011 v 15:13 | Bliss |  Noise in my head
Žiji tragikomickým životem a flákám to.
Ve čtvrtek maturuji a posledním dnem, kdy jsem se naučila opravdu velké množství otázek, bylo úterý. Následující dny pokračovaly stylem "jedna naučená otázka kolem poledne, no a večer se jich naučím víc, tentokrát fakt jo", ale nakonec jsem se vždy večer dívala buď na film, nebo jsem s někým trávila čas v čajovně, či jsem popíjela houbu a kouřila retka s J. I přesto těch otázek ale dost umím, a myslím si, že kdybych měla maturovat už v pondělí, učila bych se daleko víc. Takhle si totiž pořád říkám, že do čtvrtka je ještě času dost a přinejhorším se vždycky můžu učit celou noc. Jsem ale den ode dne línější, to vám povím. A pořád mě udivuje, jak jsem klidná! Mí spolužáci šílí, na Facebooku si sdělují, kolik toho neumí a jak moc se bojí a naprosto přesně VÍ, že to prostě nemůžou udělat! Já se směji. Jsem totiž přesvědčená, že to uděláme všichni - tedy i já. Dobře, možná bych mohla k té maturitě přistupovat trochu s pokorou, ale já si prostě nemůžu pomoct! Maturita mi zkrátka přijde jako fraška. 15 minut si popovídáme s učitelkou o ekonomice, dalších 15 minut o účetnictví a tak dále. Co to sakra je? Za patnáct minut se nestihneme s M. ani pořádně nastartovat, haha. Navíc nám budou učitelé radit, vím to. Tak je to prostě vždycky. Minimálně na čtyřku musí odmaturovat každý, dokonce i kdyby omdlel!
No...jestli neodmaturuji teď v květnu, bude trochu legrace psát sem na blog článek o svém neúspěchu, když tu vedu takové silácké řeči. Ale já si jsem tak nějak jistá, že to udělám...

Něco vám povím. Narodila jsem se ve znamení raka a můj ascendent jsou váhy. Ale někdy mám pocit, že jsem spíš váha, než-li rak. Když jsem v minulém článku psala, že nevím, zda-li bych se k M. chtěla znovu vrátit, po včerejšku v tom mám zase jasno. Nikoliv! Jsem tedy zvědavá, jak dlouho mi toto rozhodnutí vydrží, jak dlouho si rozum udrží vládu nad srdcem (nebo spíš nad vzpomínkami?). Kéž by napořád! Musím jít dál. Uhrančivé modré oči a úzké rty má kdekdo. Mám pocit, že kdybychom spolu znovu chodili, navzájem bychom se zabili. A taky mám pocit, že kdybych teď byla s někým jiným, zabila bych i jeho. Pamatujete ještě na povídku "Duševní nevěra", hm? Pro mě je svoboda rozumnější. Až mi někdo přiloží studené konečky prstů na horkem vzdychající čelo a do ucha mi zazpívá Pictures of You od Cure, pak teprve budu štěstím bez sebe. Do té doby se ukryji do snu. Do ulity bláznovy.

Včerejší večer jsem strávila s J., houbou a cigaretami a všechno by bylo v pořádku, kdyby na mě zase nevytáhla to, že už pro ni nejsem nejlepší kamarádka. Tohle bych ještě přežila. Kamarád nebo nejlepší kamarád? Vždyť je to fučák. Vytáhla na mě ale svoji starou křivdu no. 1 s názvem "Můj ex ti sáhnul na zadek a tys nic proti tomu nepodnikla, takže se ti to líbilo" a křivdu no. 2 "Ty jsi u něj přespala - dokonce v jedný posteli! - a nic jsi mi neřekla". Ale já měla důvod! Kdybych jí o tom totiž řekla, jistě by byl konec našemu přátelství, a to zcela zbytečně. Nic se totiž nestalo. Sama se mi před pár dny přiznala k tomu, že by na mě určitě zanevřela. Ale včera mi zase pověděla, že jsem jí to měla říct dřív a bla bla bla. "Nejradši bych ti teď dala facku," ozvala se najednou. Já jsem flegmatik, takže jsem jen seděla na lavičce s retkem mezi rty a mlčela jsem. Ale asi jsem měla popustit uzdy svému ubíjenému cholerickému já a zařvat na ni, že to nejsem já, kdo by si tu facku zasloužil, ale naopak že to je ONA, kdo by ji měl dostat za svoje zasraný zásady. Tohle přeci není normální. Přestat věřit své kamarádce jenom proto, že v některých ohledech mlčela, protože si myslela, že to tak bude lepší.
Ale přes to všechno se spolu dál bavíme v podstatě jako kdysi. Jen je mezi námi určitá neviditelná bariéra, která tam asi zůstane už navždy. Já přes tu bariéru dokážu dohlédnout dál. Ona ne.

Znovu si přečtu Tracyho tygra.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pansy Pansy | Web | 14. května 2011 v 16:58 | Reagovat

"Minimálně na čtyřku musí odmaturovat každý, dokonce i kdyby omdlel!" to mě rozsekalo, směju se nejvíc:D
jó, takovej typ kamarádky,ne že by mi to nebylo povědomý... taky mi leccos bylo vyčítáno a zřejmě mi to nebude odpuštěno do smrti (jde o to, čí smrti, haha)... divá věc,tyhle vztahy.

2 Už né Kví-Kví... chce to jméno hele :D Už né Kví-Kví... chce to jméno hele :D | 14. května 2011 v 17:32 | Reagovat

Takový kamarádky jsou pěkně na prd. Vždycky začnou člověku vyčítat něco, co není tvoje chyba a nebo cos udělala vlastně pro ně. A vůbec jako.
Nepanikař, že nepanikaříš nad maturitou. Mé spolužačky vždycky hysterčí nad vším, já to nechávám být a ono je to tak lepší.

3 barfly77 barfly77 | Web | 14. května 2011 v 18:33 | Reagovat

Měla jsem to uplně stejně před maturou... je fajn, že máš chladnou hlavu! :)

4 pavel pavel | Web | 14. května 2011 v 18:49 | Reagovat

Ten poslední odstavec byl roztomilej, docela jsem se vás dvě představil.
A s tou maturitou máš pravdu, učitelé budou radit jako pominutý, protože jde i o ně, že vás to blbě naučili.

5 phoenix phoenix | Web | 14. května 2011 v 20:00 | Reagovat

K maturitě máš výborný přístup:) nějaké učení je potřeba,ale zdaleka hlavní je se nestresovat:)
Kamarádka si zjevně potřebuje vyřešit nějaké věci,se kterýma jí teď nemůžeš pomoct...tohle chce čas,trpělivost...

6 Morfínová Morfínová | Web | 14. května 2011 v 20:42 | Reagovat

"Až mi někdo přiloží studené konečky prstů na horkem vzdychající čelo a do ucha mi zazpívá Pictures of You od Cure, pak teprve budu štěstím bez sebe."

:) Čekám na někoho podobného

A je dobře, že se nestresuješ. Duševní klid je důležitý :D

7 Eleanor Eleanor | Web | 14. května 2011 v 22:54 | Reagovat

Skrýt se do ulity bláznovy. Hezké... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama