A co na to Jekyll?

29. července 2011 v 13:34 | Bliss |  Noise in my head
Teda já si žiju fakt zajímavě.

Za živýho boha si nemůžu vzpomenout, jak to vlastně vzniklo (moje paměť chátrá fakt děsivě!), ale najednou jsme se v pondělí večer ocitly s Janou u Romana. V ruce jsem měla vodnici a v tašce jahodovej tabák (už je mi z něj zle, ale furt lepší než kokos, řekla bych) a nějaký ty uhlíky.
(Aha. Teď se mi vybavilo, že jsme před tím vlastně byli my tři v čajovně a pili hnusný bílý víno, načež jsme se rozhodli jít ke mně pro vodnici a pak k Romanovi.)
Roman nám cpal na podnose až pod nos nějaký svý buchty s trávou. Já nechtěla, protože v pátek mi ta jízda bohatě stačila, a Jana nechtěla, protože ty buchty vypadaly nějak divně. A tak si jen Roman kousnul do jedný, načež začal balit brko. Já zatím sestavovala vodnici a Jana usínala. Vypadalo to na dobrý večer.
No tak jsme se s R. trochu zkouřili, Jana mezitím bafala tu dýmku. Pak jsme se rozhodli pustit si film. Leželi jsme vedle sebe na posteli a lebedili si; já uprostřed. Nic moc se nedělo, jen R. pořád usínal, a když jsme s J. dokoukaly můví, zavřely jsme oči taky, jako že budeme spát. Jana si přitáhla deku, já spala jen tak v kalhotách a triku, a proto mi byla děsná zima. Pořád jsem se nějak převalovala z jedný proklatý strany na druhou a skoro drkotala zuby. Chtěla jsem se Romana zeptat, jestli nemá ještě nějakou deku nebo tak něco, ale nechtěla jsem ho budit. Různě jsem se tedy hýbala, aby se třeba nějak vzbudil sám. No, po půl hodině mého hektického snažení se konečně trochu zavrtěl. Neurvale jsem do něj dloubla a zeptala se ho, jestli nemá peřinu. Trochu zamžoural, unaveně mi řekl, že mám na ní hlavu a zase usnul. Fakt jsem na ní ležela! Ale byla tak blbě složená, že to vypadalo jako polštář. Nasraně jsem zaskřípala zuby a přikryla sebe i Romana. Trochu jsem se k němu přivinula.
No dobře. Byla jsem z toho celá rozvášněná a štvalo mě, že s námi spí i Jana, protože jinak by ta noc asi neprobíhala tak poklidně. Takhle se nic nestalo. Jen jsme se ráno vzbudili v objetí a trochu se hladili na zádech. To bylo směšně roztomilý.
"A už máš ty pouta?" špitnul mi do ucha najednou.
Ďábelsky jsem se usmála. "Ještě ne, ale můžu si je půjčit."

Takže bylo úterý a já s Janou šla domů, abychom trochu načerpaly síly. Ve dvě nás čekal výlet do Prahy, na kterém jsme se den předtím dohodly. Měly jsme si tam vyzvednout Johanku, šestiletou sestřenku J. Byla jsem teda naprosto zralá jít si lehnout do postele, místo toho jsem ale chvíli před druhou zamířila na zastávku. Přijel autobus a jelo se!
Johanka byla ráda, když mě viděla. Ihned se mi pověsila kolem krku, začala mě dusit a pusinkovat. Pak mi ukazovala všechny své poníky a medvídky a tučňáky a plakáty s Hello Kitty a dinosaury a nálepky s Pokémony a tak dále. To bylo docela vzrůšo. Asi v pět po nějakém tom kafi a vnuceném větrníku jsme se s Janou a Johankou vydaly na cestu domů. V autobuse jsme si na zadním sedadle hrály s poníky a medvídky a tučňáky a dinosaury, které si Johanka neopomněla vzít s sebou.
Večer jsme šly my tři do knajpy. Johanka se tam seznámila s Nikolasem, klukem asi o tři roky starším než je ona, takže tam celou dobu pobíhali kolem stolů a pak si venku na chodníku kreslili srdíčka. Já a Jana jsme zatím upíjely svá piva. Na chvíli za námi přišel Roman, nenápadně jsem mu naznačila, že už mám ta pouta (kolem poledne jsem se stavila u Š., která mi je s tajemným úsměvem a s jiskrou v oku ochotně zapůjčila), ale ten večer žel neměl čas. Asi po hodině odešel, to ale moc nevadilo, protože se na nás přišel podívat Honza. Byla jsem ráda, že ho vidím.
V deset se Jana zvedla, že odvede Johanku domů, my s Honzou jsme si zrovna objednávali další piva, proto jsme tam zůstali. Zadívala jsem se do jeho modrých, uhrančivých očí.
"No, ehm...jak bylo na vodě?"
"Skvělý, pořád jsme chlastali, naučil jsem se pít rum, ten mi nikdy nechutnal, počasí se taky vydařilo, takže...fakt super."
Řekla jsem mu, že rum je dobrej s citronem. Pak jsme si ještě dál povídali a já se trochu topila v jeho očích. Když přišla Jana (a byla u nás nějak rychle!), bylo mi trochu líto, že jsme zase tři. No jo, co se dalo dělat.
No, já nevím, jak jsem k tomu vlastně došla, zas tak opilá jsem nebyla, ale najednou jsem začala Janě naznačovat, že bychom si mohli dát trojku. Jasně že jsem to myslela ze srandy, ale Honza zpozoroval, že na J. dělám nějaký náznaky, a tak chtěl vědět, o co jde.
"Ne, to ti říct nemůžu. Je to fakt trapný." Chápejte, Honza je přeci můj ex a my dva spolu ani nespali.
Upřeně se na mě zadíval, tak jsem schválně neuhýbala pohledem. Byli jsme do sebe zaklesnuti celou věčnost. Jako dva boxeři v ringu.
"Řekni mi to," pověděl mi s mírným, skoro až laškovným úsměvem a dál do mých zornic propaloval díru. A mně bylo v tu chvíli jasný, že moc dobře ví, o co mi jde.
"Ne."
"Mohli bychom si tu všichni tři dát sex, nebo co?"
Začala jsem se smát. Pak jsem se napila piva, abych prodloužila tu chvíli napětí. Přiznala jsem se mu, že trefil hřebík na hlavičku. Jana se zatvářila zděšeně. Trochu jsem to začala rozebírat a zjistila, že Honza se netváří úplně lhostejně. Přemýšlela jsem pak nad tím, jestli někdy po našem rozchodu uvažoval o tom, že bychom si spolu my dva mohli trochu zašpásovat. Ale pak mě napadlo, že bych to možná ani nechtěla. Nevím...
Když jsme dopili piva, odebrali jsme se ještě do čajovny na víno. Hráli jsme Člověče, nezlob se a mně pořád padaly trojky.
"To je nějaký znamení," na to Honza.
"Haha. Hm," pověděla jsem já. A pak jsme šli spát. Každý ovšem do své vlastní postele.

Ve středu jsem nad tím vším trochu přemýšlela a došlo mi, že je to teď takhle asi nejlepší. Myslím s Honzou. Jasně že se mi pořád líbí a tak, ale asi jsem radši, že jsme jen kamarádi. Náš vztah by neměl žádnou perspektivní budoucnost a samotné je mi vlastně lépe. A pořád čekám na někoho, kdo mi zazpívá Lullaby od Cure a přiloží konečky studených prstů na mé horkem vzdychající čelo, haha. Do té doby si vystačím.

No, včera se to všechno nějak podivně zamotalo. Já jsem teda zvyklá, že se můj život pořád tak nějak zašmodrchává do bestiální dračí smyčky, takže normálka.
I když mě večer bolela hlava a byla mi zima, takže jsem byla celkem vděčná, když jsem mohla studenými dlaněmi obemknout hrnek dobrého jahodového čaje, stejně jsem napsala Janě, jestli nechce někam zajít, protože jsem měla trochu roupy. Odepsala mi, že zrovna míří s Johankou do knajpy, protože tam má domluvené rande s Nikolasem. Uchechtla jsem se tomu a vyrazila za nimi.
I Jana byla nějaká unavená, když jsem vešla na zahrádku, uzřela jsem ji sedět samotnou u stolu s colou a brčkem. Johanka někde pobíhala s Nikolasem. Já jsem teda nehodlala držet basu, a tak jsem si objednala pivo. Nějak jsme se bavily a hrály karty a tak podobně, načež už bylo devět a Johanka měla jít spát. Odvedly jsme ji k Janě domů, kde jsme si ještě daly kafe, abychom se trochu vzpružily. Johance se ale ještě spát nechtělo, pořád kolem nás v kuchyni lítala a asi půl hodiny mi ukazovala všelijaké nálepky na ledničce. Pak z ní sundala veškeré magnety, položila je na stůl a hrála si s nimi, načež ji napadlo přinést si papír a fixy a namalovat mi obrázek.
To je on!
Zeptala jsem se jí, jestli to v tom srdíčku je ona a Nikolas, načež se zatvářila lehce uraženě a řekla mi, že to jsem já a ona. Skoro mi vytryskly slzy dojetím.
No, bylo už docela dost hodin, a tak jsme s Janou uložily Johanku do postele a vyrazily ještě ke mně na vodnici. Zavolaly jsme Romanovi, jestli taky nechce přijít. Chvíli se zdráhal, ale pak skutečně dorazil. Pokuřovali jsme tu vodnici a začínali být unavení. Jana si lehla na gauč a pomalu usínala. Hodila jsem přes ni deku a nabídla Romanovi, že u mě taky může přespat. Ale zbývalo už jen jediné místo - moje postel. Zatvářil se lehce rozpačitě, ale nakonec souhlasil. Trochu nostalgicky jsem si vzpomněla na ta pouta - zase jsme je nemohli použít!
Leželi jsme vedle sebe na posteli a dívali se na strop, na kterém svítily hvězdy. Hledali jsme Velký vůz a takový ty věci, což samozřejmě bylo zbytečné. Ty hvězdy jsem tam jako menší nalepila bez ladu a skladu.
Objímali jsme se. Jednu ruku jsem měla položenou na jeho břiše. Zamířila jsem s ní níž, jen trochu na podbřišek, ale hned ji vzal a položil ji zpátky na břicho. Tak fajn, pomyslela jsem si. Usnuli jsme.
Ráno jsme se probudili. Otevřeli jsme s Romanem oči a chvíli se na sebe dívali. Tedy hlavně já na něj - ráda pozoruji lidské tváře.
"Drbej mě na zádech," pošeptala jsem mu najednou a přetočila se na břicho. A tak mě drbal a hladil a pak taky na stehnech a rukách a na krku.
"Víš, já ti musím něco říct. Kluci z kapely říkali, že už jednu holku mám."
"Počkej. JAKÝ kluci z kapely?"
Hrála jsem s ním tu hru. Dialog ze Samotářů.
Chvíli bylo ticho. A pak: "Ale kluci z kapely říkali, že už FAKT jednu holku mám."
Zpozorněla jsem. "To jako...fakt?"
"Nó..."
Jana byla celou dobu vzhůru, poslouchala nás. "Počkej, ty máš fakt holku, jo?"
"Ještě to není oficiální. Ono je to takový složitější, vadí jí, že kouřím a hulím."
"No to se nedivím," na to Jana. "Takhle si fakt žádnou nenajdeš..."
"A jak jste spolu dlouho?" zeptala jsem se ho a myslela na to, že ještě před týdnem jsme spolu měli sex.
"Nevím, tak...v neděli u mě spala."
Zasmála jsem se. "Ty jsi fakt vocas, víš to? Proč jsi mi to neřekl hned?" Oba jsme věděli, o čem mluvím. "Mohla jsem ti vytáhnout spacák nebo tak něco. Víš, jak by žárlila, kdyby o tomhle věděla?!"
"No...tak jí to hlavně neříkejte."
"Proč jsi teda se mnou spal v jedný posteli?"
"Já nevím..."
"Jéžiš!"
"Tak já už půjdu," ozvala se Jana.
"No...snad už abych taky šel," na to Roman.
"Ach jo. Ty jsi fakt hroznej."
Oblékli jsme se a já je šla vyprovodit ke dveřím. Zavřela jsem za nimi, pustila kliku a nechala ji napospas svému osudu.

(Hele, já jsem fakt nějakým způsobem asi prokletá. Pár dnů předtím jsem držela v ruce ta pouta a přitom mi něco říkalo, že je stejně nepoužijeme. A taky že ne. A včera jsem se dívala na profil na Facebooku jedné svojí spolužačce a říkala si: Ta je s tím svým přítelem taky už dlouho. Kdypak se asi rozejdou? Ne že bych jim to přála, prostě mě to jen tak napadlo. No a dneska se rozešli. Já už asi nikdy na nic nebudu myslet, haha.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 29. července 2011 v 13:55 | Reagovat

Hele zkus to naopak! Řekni: "Hm, kdypak si Kví-Kví už někoho najde?" a uvidíme, jestli seš fakt prokletá nebo jenom umíš čarovat! :D
Roman je fakt ocas.

2 pavel pavel | Web | 29. července 2011 v 21:39 | Reagovat

Budu se opakovat, ale NS je moc malý, potřebuješ jinej vzduch. :)

3 Eleanor Eleanor | Web | 30. července 2011 v 17:25 | Reagovat

A co teprve Hyde? :)
Ne, radši už fakt na nic nemysli... Je to děsivý.

4 Morfínová Morfínová | Web | 30. července 2011 v 20:31 | Reagovat

[1]: Joo, já se taky hlásím na experiment :D

Normálně mi přijde jako kdyby si bydlela sama. Nějak si totiž nedovedu představit co by mi řekli moji rodiče na to, že u mě pořád někdo přespává :D

5 B. B. | Web | 31. července 2011 v 11:57 | Reagovat

[4]: Taky jsem si říkala. Holky dobrý, ale tahat si takhle dom borce přes noc, to by se našim asi moc nelíbilo a to jsou povolní dost:D

6 Bliss Bliss | 31. července 2011 v 13:46 | Reagovat

[1]: Hehe, tak jo, zkusím to :))

[2]: Já vím, taky mě to tu už neba.

[4]: [5]: Inu, mí rodičové jsou docela benevolentní. I když samozřejmě se na mě pak ráno máma tak divně koukala, ale...asi už si zvykla :)

7 Teresa Teresa | Web | 31. července 2011 v 19:34 | Reagovat

takže on fakt odešel a ani nijak nereagoval na "ach jo. ty si fakt hroznej."?

8 Pansy Pansy | Web | 31. července 2011 v 20:13 | Reagovat

:D vtipný, mluvit o vztazích jako oficiálních a neoficiálních:D vztahy jsou pouze vážné nebo veselé...
:)

9 Bliss Bliss | 31. července 2011 v 20:26 | Reagovat

[7]: Nu, to byl spíš jen můj teatrální povzdech nad nenadálou situací. Víš, já jsem s ním (původně) nechtěla chodit, brala jsem ho jen jako kamaráda...na sex. Bylo mi jasný, že jeden z nás si třeba někdy najde partnera, tudíž s tím přestaneme. Jen jsem nečekala, že to bude tak brzy ;) Ale nic mu nezazlívám, jen...teď nad tím tak přemýšlím a možná mě to trochu mrzí. Ne jen to, že ztratím dobrej sex, ale i...potencionálního partnera? Uh...je to složitý.

[8]: Tak ten náš byl, Marti, asi veselej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama