Proč se mě všichni kolemjdoucí ptají na pohlaví mého psa? Jako by to snad nebylo vidět!

17. července 2011 v 20:28 | Bliss |  Noise in my head
Já zase dělám sračky!
Mám pocit, že už asi dva týdny v kuse chlastám. Pomalu už ani nevím, co je za den nebo snad kolikátého je. Všechny pijatiky a jiné druhy omámení se mi pěkně slévají do sebe.
S největší pravděpodobností to byl čtvrtek, kdy jsem šla do čajovny za Honzou a Janou a Romanem, abychom si zahráli Activity. Tedy nejdřív přišla jen Jana. Popíjely jsme čajík a hrály karty a pak se Jana zatvářila strašně tajuplně a vytáhla z obří krosny Activity, Poker, Dostihy a sázky a olej. Tedy aspoň to na první pohled jako olej vypadalo.
"To je víno, ale pssst!" Pak vytáhla ještě červenej olej. Zalapala jsem po vzduchu. Dopily jsme čaj a do šálků nalily nejprve bílé víno.
"Než dorazí kluci, tak se opijeme!" řekla Jana.
"Haha. No to bude zase sranda," já na to trochu ironicky. A tak jsme pily.
Když přišli Roman s Honzou, opravdu jsme už byly trochu pod parou, ale ještě to šlo. Nicméně víno bílé bylo v tahu, otevřely jsme proto červené. Nějakou chvíli jsme všichni hráli ty Activity. Honza seděl vedle mě a já se na něj poočku dívala a říkala si: Co na něm sakra vidím? a Proč mi nestačí být jen jeho kamarádka? Hrála jsem s Janou, ale pak jsme si prostřídali dvojice - ona s Honzou a já s Romanem, takže jsem musela opustit své místo a přesednout si k Romanovi. To mě trochu štvalo. Ještě víc mě štvalo, když si na nějakej moment Jana opřela hlavu o Honzovo rameno. Podruhé toho večera jsem zalapala po dechu, radši se napila a víc se přimkla k Romanovi (mimochodem k Janinu ex). Hrálo se dál.
Poté jsme ještě otevřeli poker. Docela nuda, jelikož jsem ho nikdy předtím nehrála. Zaháněla jsem tedy nudu alkoholem a cítila se docela dobře opilá. A taky mi po té kombinaci nebylo úplně nejlépe. Roman nakonec odešel a já chvíli po něm s Honzou a Janou vyšla z čajovny také. No jak jsem koukala, Honza byl asi jediný z nás střízlivý. Šli jsme si sednout na houpačky, kde jsme se s Janou houpaly snad milion hodin; fakt nechápu, jak jsem to v tom stavu zvládla. A protože Jana pak na klouzačce usínala, rozhodli jsme se jíti domů. Cestou jsem zvracela a připadala si trapně. J. a J. mne vyprovodili domů. Když jsem strkala klíč do zámku, pomyslela jsem si něco o metafoře a s kapkou žárlivosti vzpomínala na jejich odchod. Co když spolu něco vyvedou?! blesklo mi ještě hlavou a šla jsem spát.

O páteční večer jsem nejprve chtěla zůstat doma, protože mi nebylo dvakrát hej, ale nakonec jsem se rozhodla jít na Růžek, kde hrály asi čtyři kapely z okolí nebo kdoví odkud. Šla jsem sama, protože nikdo neměl čas, tak jsem doufala, že tam potkám nějaké známé. A nebo že mě nikdo nebude otravovat, když poněkud asociálně budu sedět sama v rohu Rohu. Před hospodou jsem ale viděla popíjet mého bratra a Pavla, načež jsem se k nim po zakoupení Spritu přidala. Po několika minutách jsme se takticky přesídlili do sálu, kde se měl koncert odehrávat. Zabrali jsme nějaký stůl a první kapela, složená převážně z žesťových nástrojů, začala hrát. Pavel s bráchou si pořád o něčem povídali, já si pomyslela něco o totálních kazičích kulturní akce, dala si nohu přes nohu a zírala na skupinu před námi, která to docela dobře rozjížděla. Pak za námi přišel nějaký kluk, asi Kuba nebo co, a dvě holky. Začali si také povídat, takže jsem si připadala fakt jako asociál, ale bylo mi to jedno. Šla jsem si pro pivo.
Pak začali hrát tihle sexy kluci. Do jejich bubeníka, basáka, klávesisty a trombónisty jsem se hned zamilovala! Říkala jsem si, jestli si k nim po koncertu nemám přijít pro podpis na ňadro, nakonec jsem tu myšlenku ale zamítla.
Ani nevím, jak k tomu došlo, ale najednou jsme si s Pavlem a Kubou začali povídat o Honzovi.
"Hele, a co se ti na něm vlastně líbí? To jeho břicho?" začal Pavel.
"Vždyť nemá nijak velký břicho!"
"A už jsi viděla jeho penis? Ten je určitě tak velkej jako tenhle oharek," řekl Kuba a ukončil život cigaretě ve zpola zaplněném popelníku.
"Jak to TY můžeš vědět," já na něj. "A vůbec, jste na něj fakt hnusný."
"Ale zase na tý grilovačce říkal, že jsi fakt dračice. Vychvaloval si tě," ozval se Pavel. Mluvil o grilovací party, která se konala asi před třemi týdny.
"A víš, že z ní pak odešli s Janou a ona u něj spala?"
"Cože? To nevím. Teda Jana mi říkala, že u něj nějak nedávno byla..."
"No ale nic se nestalo, prej nebyl schopnej."
"Počkej. Jak jako ´nebyl schopnej´?! To jako kdyby se mu postavilo péro, tak by schopnej byl nebo sakra kurva co?!"
"Né, to jsem neřek."
"Ale uvědomuješ si, že jsme v tý době spolu ještě chodili?!" Začala jsem být vyděšená a nasraná.
"Ne, neboj. Fakt se o nic ani nepokusili," řekl mi Pavel, ale mě to moc neuklidnilo.
Šla jsem si pro další pivo. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale nakonec jsme se s Pavlem začali nějak osahávat. Po ukončení setu koncertů jsem s ním a bráchou vyšla před knajpu. Potkala jsem tam Romana.
"Nejdeš na brko?" řekl.
"Jo, jasně." A tak jsme šli. Stáli jsme osamoceně kousek od Pavla a bráchy.
"Hele, já mám fakt problém. Stalo se ti někdy, že by se s tebou rozešla holka a dva tejdny na to bys měl sex s jinou?" začala jsem.
"No...to se mi nestalo."
"Já jenom že mně to teď asi hrozí. A já nevím, jestli je to úplně morální nebo tak něco.
"No, je to na tobě."
A pak - ani nevím, jak jsem s tím začala - řekla jsem Romanovi: "Víš, já teď na vztah nemám ani pomyšlení. A to se týká i tebe..." Dramaticky jsem se odmlčela.
"Já si toho všiml..."
"No, takže... Prostě teď nemůžu s nikým chodit, ani s tebou. Pořád bych myslela na Honzu, a to by nebylo fér."
"Asi ti dost zamotal hlavu, co?"
"Trochu. Hele...možná to zní divně, ale on asi není moc na sex na jednu noc, co?"
"To určitě ne. On není moc ani na vztahy. Pro něj byla vždycky přednější škola."
"Aha. No...," pohlédla jsem na Pavla a bráchu, kteří se zvedali z lavičky jako že už pojedou (!) "Tak já už půjdu. Takže...čau." A šla jsem. A proklínala se za ten blbej rozhovor, ale bylo to ještě v pohodě proti tomu, co pak přišlo.

Seděli jsme v kuchyni u stolu - já, vedle mě Pavel a naproti bratr. Naléval Pavla nějakou hruškovicí nebo co. Já taktně odmítla. Pavel mi nedal pokoj, já vlastně jemu taky ne. Skončili jsme spolu v posteli a brácha šel radši k sobě nahoru do pokoje. Strhala jsem z něj oblečení a povalila ho do postele. Chtěla jsem ho mít v sobě. Ale pak - když k tomu došlo - jsem toho začala dost litovat. Nepřipadalo mi to fér. I když to byl Honza, kdo se rozešel se mnou, stejně mi to nepřipadalo fér. Jako bych ho podváděla nebo tak něco. Navíc sex s Pavlem byl hrozně trapnej. Jelikož byl opilej, tak se mu pořádně nepostavil, tudíž to nešlo. S nostalgickým úsměvem jsem si vzpomněla na Míru, který sice nikdy neměl moc velkou výdrž, ale s jazykem a s prsty to teda uměl! Pavel mi připadal skoro jako nedočkavej panic. Šli jsme radši spát. Byla jsem z toho tak smutná, že jsem začala brečet. Pavel si myslel, že se směju, bože. Radši jsem setřela slzy a fakt se zasmála. Všechno bylo tak kurva ironický. Usnuli jsme.
Ráno jsem ho vyprovodila k domovním dveřím.
"No já myslím, že se naposledy nevidíme," řekl mi a mírně se usmál.
To ne. Naposledy se nevidíme, ale ten sex určitě poslední byl! Na tohle já nemám nervy.

Možná bych se jednou mohla živit jako děvka, haha.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kví-Kví Kví-Kví | Web | 17. července 2011 v 20:50 | Reagovat

Teda to je článek! Ono se to tak někdy posere... Život je jedná velká ironie, kdybys věděla, co se tenhle měsíc událo v mém životě, tak bychom si na to mohly připít nebo tak něco.
Hlavně se z toho vyhrabat, je rozumný, že to tak bereš. A že i varuješ okolí. Držím palce ;)

2 Eleanor Eleanor | Web | 18. července 2011 v 19:51 | Reagovat

Jo, tak ta noc teda byla trapná, a ironická... Chápu tě. Hm, taky si vzpomíná, jak jsem se po tom rozbrečela. Nejhorší bylo, že to nešlo vůbec zastavit; taky strašně... divnej zážitek.

3 Pansy Pansy | Web | 19. července 2011 v 12:52 | Reagovat

brutální. nejbrutálnější.
ta poslední věta mě sundala, protože vypadá, jak kdybych ji napsala já. teda jako by mi vypadla z hlavy. podávám ti pravou ruku.

4 phoenix phoenix | Web | 19. července 2011 v 19:59 | Reagovat

před čím utíkáš, bliss...?

5 Bliss Bliss | Web | 20. července 2011 v 17:46 | Reagovat

[3]: Natahuji se a tvoji dlaň chytám do své pravačky ;)

[4]: To je ono. Já nevím. Před svojí budoucností?

6 Lennie Heroin Lennie Heroin | E-mail | Web | 20. července 2011 v 21:51 | Reagovat

děvka, fakt ne, znám děvky
tenhle článek mě bavil asi nejvíc za poslední půlrok, já nevim proč, možná sem jenom uchyl a oživilo to to šukání kde jsem viděl spoustu takovejch svejch afér (z druhý strany, nadrženej nedočkavej panic asi, haha - i když že by se mi nepostavil se mi nikdy nestalo, to vždycky radši zažblebtám "too drunk to fuck" a je to, nebo jsem možná furt nadrženej)a to neustálý psaní o Honzovi mi zas připomíná Adélu a tak...

7 Morfínová Morfínová | Web | 21. července 2011 v 20:46 | Reagovat

A víš, že ti to tak trochu závidím, alespoň se ve tvém životě něco děje.

8 phoenix phoenix | Web | 22. července 2011 v 9:54 | Reagovat

[5]: zkus to nějak zkonkretizovat - pak budeš mít lepší možnost rozhodnout se tomu čelit zpříma. ale v prvý řadě: věř si... jsi schopná a v hlavě to máš taky srovnaný, v životě se neztratíš...

9 Bliss Bliss | 22. července 2011 v 14:54 | Reagovat

[8]: Děkuji za tvá slova :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama